Lyrics:

Osmého listopadu šestnáct set dvacet
u letohrádku Hvìzda na Bílé hoøe
zùstal poslední praporec vojsk Království èeského,
moravský praporec Šlikùv.
U zdi letohrádku padl do posledního muže.
Píseò nazvaná Poslední Moravan.

Pod bílou zdí
má bláto
barvu perleťovou
a zvony odletìly
za vìtrem do Øíma
Obzor se rdí
mùj táto
hanbou šarlatovou
Už jsme tu osamìli
z køíže se nesnímá

Prapory mdlé
už pálí
ruce vlajkonošù
Jen oèi pod pøilbicí
snad ještì doufají
A mlhy zlé
se valí
do dìr od hrabošù
i do ran na orlici
kterou už poutají

Rudý kohout na obzoru
roztahuje spáry
Høeben vìtru rozèesává
pera plamenná
Vìøili jsme na pokoru
u popravèí káry
Zlatá doba nenastává
Bude kamenná

Je prý to ctí
až na dno
zùstat pod prapory
Mít duši nestydatou
a mozek bez ceny
Být králem lstí
a snadno
vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou
železné prsteny

Není to med
zas píti
èíši vrchovatou
a vìøit na proroky
v chorálu polnice
Sto èerných let
nám svítí
hvìzdou jedovatou
na erbu pro otroky
pro naše dìdice

Rudý kohout na obzoru
roztahuje spáry
Høeben vìtru rozèesává
pera plamenná
Vìøili jsme na pokoru
u popravèí káry
Zlatá doba nenastává
Bude kamenná
Bude kamenná
Bude kamenná