Lyrics:

Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda
A vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu
I naše generace má svoje prominenty
Program je rezignace a facky argumenty
Potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu
A místo přesvědčení jen pití piva - z žalu

Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele
Sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci
I naše generace má svoje kajícníky
A fízly z honorace a skromné úředníky
A tvory bez svědomí a plazy bez páteře
A život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře

Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda
A, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce
I v naší generaci už máme pamětníky
A vlastní emigraci a vlastní mučedníky

Recitál: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí
Ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!